Válkou poničené továrny automobilky Daimler-Benz v Untertürkheimu a Sindelfingenu se dařilo uvádět do provozuschopného stavu jen s velkými obtížemi. Obnovení výroby osobních automobilů naráželo na nedostatek kvalifikovaných dělníků, surovin i energií. Přesto byla už v květnu 1946 zahájena výroba předválečného modelu 170 V (vyráběl se v letech 1936–42). Přednost dostaly nejvíce potřebné verze: dodávka, malý náklaďák a sanitka. Teprve v červenci 1947 přišla na řadu čtyřdveřová limuzína, poháněná 1,7litrovým čtyřválcem. O dva roky později se výroba rozšířila o typ 170 D se vznětovým motorem stejného objemu a o něco větší typ 170 S. Do roku 1953 vyrobil Mercedes přes 83 tisíc kusů modelu 170.

Vzhledově téměř identickou karoserii Pontonu převzaly šestiválcové typy 220a (W 180 I) a 219 (W 105), které měly prodloužený rozvor (2820 resp. 2750 mm), takže jejich délka narostla na 4715 resp. 4680 mm. Šířka a výška zůstala stejná jako u typu 180/190. Na první pohled se odlišovaly jen předními směrovkami umístěnými nad světlomety a typ 220 (foto) také větracími okénky v zadních dveřích. Dnes se Mercedes-Benz Typ 220 považuje za praotce třídy E.